Knihopis Digital

Několik vysvětlujících poznámek k databázi a ke knihopisnému číslu zvlášť

Základní orientační pomůckou je knihopisné číslo. Každý titul (příp. vydání) má v tištěné verzi Knihopisu své jedinečné číslo. Toto číslo obsahuje také elektronická verze. Na místě je ovšem důležité upozornění:

Knihopisné číslo je v databázi zaneseno ve tvaru K00000 – kde „K“ znamená prostě „Knihopis“ a „00000“ je pěticiferné číslo, které odpovídá číslu tištěného vydání, ovšem důsledně psaného pěti ciframi (bez tečky oddělující tisícovky a stovky). Čísla s menším počtem cifer je tedy třeba zleva doplnit o příslušný počet nul.
    Příklad: knihopisné číslo 325 najdeme v databázi jako K00325; podobně knihopisné číslo 4.167 bude v databázi označeno K04167.

Případné rozlišující písmenko (a, b, c...) je v databázi přítomno stejně jako v tištěné verzi, tisk číslo 2.143a (Seidlerovy Důkazy) najdeme v databázi pod označením K02143a.

Rovněž je třeba upozornit na další zvláštnosti oproti tištěnému vydání: v elektronické databázi se někdy u knihopisného čísla objeví desetinná tečka nebo lomítko. Co to znamená?

Čísla za desetinnou tečkou (objevují se jen výjimečně) označují pokračování předchozího záznamu. Jedná se jen o neobvykle dlouhé záznamy nebo záznamy, kdy tištěné dodatky uvádějí dva či více starých tisků pod jedním číslem (například různá vydání) bez rozlišení.
    Příklad: K03703.1 je pokračováním záznamu č. K03703, jde totiž o jiné vydání téhož titulu (srov. tištěné dodatky).

Lomítko se za knihopisným číslem objevuje tehdy, když lze předpokládat další vnořené položky rozpisu – např. fotografie, podrobný popis vybraných prvků výzdoby apod. Tyto vnořené položky zobrazíte, když pod kartou titulu poklepete na odkaz „Zobraz podřízené záznamy (rozpis)“.

Rozdíl mezi databází a tištěnou verzí

Databáze Knihopis digital není totožná s tištěnou verzí Knihopisu! Tištěný Knihopis je pochopitelně důležitým pramenem pro Knihopis digital, ovšem elektronická databáze není a nemůže být identická s tištěnou verzí. Knihopis digital neobsahuje vše z tištěné verze, a naopak v elektronické verzi přibyla řada nových dat, což vyplývá ze způsobu zpracování a také ze záměru tvůrců.

V elektronické verzi chybí podrobný popis tisku (výzdoba apod.), takže databáze nemůže plně nahradit tištěnou verzi. Z tištěných dodatků až do písmene L jsou do databáze zaneseny jen změny v uložení (místa uložení, signatury), ostatní popis chybí. Pozdější dodatky (M-Ž) nejsou zatím do databáze zaneseny vůbec. Zapracování dodatků v úplnější podobě je v přípravné fázi.

Elektronická databáze na druhé straně daleko přesahuje tištěnou verzi co do struktury údajů. Především přibyla velmi podrobná databáze autorit (primárních i sekundárních), takže lze vyhledat v podstatě kteroukoli osobu či instituci, která je nějak spojena s některou z knihopisných položek. Tvorba této databáze ještě není ukončena.

Dále přibylo jemné členění jednotlivých údajů o daném tisku, takže je možno vyhledávat podle všemožných hledisek. K dispozici jsou i tzv. "slovníky", tradičně řečeno indexy či rejstříky ke každé takové položce, které umožňují rychle najít to, co by se v tištěném Knihopisu najít nepodařilo. S tím také souvisí vybavení každé takové položky "preferovaným" tvarem, určitou "kanonickou" podobou daného pojmu či jména, která opět usnadňuje prohledávání dat a jeho úspěšnost.

Dále jsou do databáze systematicky doplňovány fotografie titulních listů a dalších významných stránek starých tisků, které nejsou v tištěné verzi.